Středověké hradiště, náboženský okrsek, příjemný park s letní divadelní scénou i barokní pevnost s kasematy – to vše najdete v areálu Vyšehradu na jednom místě.
Historie knížecího sídla na skále nad Vltavou prý sahá až k bájnému knížeti Krokovi. Ve skutečnosti byla lokalita osídlena už v pozdní době kamenné. Vznik samotného hradiště se pak datuje do druhé poloviny 10. století. Existence Vyšehradu je poprvé doložena opisem na rubové straně denárů z doby vlády Boleslava II.: na přelomu 10. a 11. století tam totiž fungovala knížecí mincovna.
K nejstarším stavbám na Vyšehradě patří rotunda sv. Martina, zbytky románského mostu a knížecího paláce. Ty pocházejí vesměs z 11. století, kdy se na Vyšehradě po rozporech s církví usídlil český král Vratislav I. a založil tam kostel svatého Petra a Pavla i s kněžskou kapitulou. Král Karel IV. pak Vyšehrad spojil s opevněním Nového Města Pražského.
Roku 1420 oblehli Vyšehrad husité, porazili na nedaleké pankrácké pláni křižáky, hrad i kostel vyplenili a proměnili v ruiny. V následujícím období místo osídlili chudí řemeslníci aa posléze je Habsburkové přestavěli na barokní pevnost, která nebyla nikdy úplně dokončena.
Koncem 19. století založili národní obrozenci v místě vyšehradského farního hřbitova hrobku významných osobností – panteon – zvanou Slavín. A roku 1904 byl vyšehradskou skálou proražen tunel, který otevřel silnici na pravém břehu Vltavy směrem k jihu.
Vyšehrad zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911 a mohutné, cihlami zpevněné hradby mu dominují dodnes. Uvnitř valů se nacházejí rozsáhlá kasemata s obrovským podzemním sálem Gorlice, který slouží jako depozitář originálů soch z Karlova mostu.
Všechny památky zmíněné v textu jsou o prázdninách přístupné, a navíc si můžete prohlédnout i jednu církevní stavbu, do níž se v průběhu roku nedostanete: pozůstatky baziliky sv. Vavřince. A nezapomeňte se stavit na výbornou zmrzlinu s očima (čtete správně!) v bistru hned vedle…
Vstupné:
Vyšehradské podzemí
Podívejte se, jak to na Vyšehradě vypadá:
