Open House Praha 2023
V pondělí 15. května byl zahájen doprovodný program 9. ročníku Open House Praha. O víkendu 20.-21. května se potom budete moci v rámci festivalu podívat zdarma do desítek běžně nepřístupných domů a prostorů.
Návštěvníky čeká 109 zdarma otevřených budov, mezi nimi například novorenesanční areál branického pivovaru, funkcionalistický palác Elektrických podniků, pobočka Komerční banky na Smíchově, City Empiria na Pakráci, moderní komplex Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT či chátrající skvost: Desfourský palác na Florenci. Podívejte se, kam všude vás zavede Open House Praha 2023!
Průhonický park:
Podívejte, jak kvete!
Vypadá to jako výbuch barev: od bílé a fialové, přes růžovou, oranžovou, červenou a rudou až ke žluté. Takový je Průhonický park koncem května, kdy kvetou rododendrony.
Najdete tu stovky druhů rododendronů, tisíce rododendronových keřů. Průhonický park představuje rozsahem a složením jednu z nejvýznamnější sbírek domácích a cizokrajných dřevin a rostlin. Zahrnuje celkem 1606 druhů, v nich převažují dřeviny listnaté (1264) nad jehličnatými (342). Vše doplňují trvalky (227 druhů). V přilehlé botanické zahraděpak najdete sbírku kosatců, růží, pivoněk, azalek, denivek a leknínů. A také dendrotéku – sbírku šišek, která patří mezi tři největší na světě. Podívejte se, jak právě teď vypadá Průhonický park!
Emil Holub v Náprstkově muzeu
Možná znáte ikonickou podobiznu cestovatele s typickou tropickou přilbou. Víte ale, jaký byl člověk? Tušíte, co všechno zažil? Ztroskotání, přepadení, okradení…
Příběh cestovatelské legendy Emila Holuba přiblíží výstava, která byla ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR právě otevřena v pražském Náprstkově muzeu. Návštěvníci se mohou těšit na tři stovky etnografických předmětů a přírodovědných exponátů, fotografie, kresby, knihy a plakáty, ale také deníky a zápisníky, v nichž budou moci listovat prostřednictvím digitální aplikace. Podívejte se na výstavu o cestovateli Emilu Holubovi!
Stověžatá…
Kolik má Praha vlastně věží?
Přídomkem „stověžatá“ který se tak dobře ujal, pravděpodobně obdařil Prahu před 200 lety rakouský historik Josef Hormayer. Kdeže ty dob jsou! Pražských věží je dnes daleko víc! A spousta z nich má zvony, které znějí při slavnostních příležitostech do daleka.
Na počátku 19. století se věže české metropole snažil spočítat Hormayerův současník, matematik Bernardo Bolzano, a došel k číslu 103. Už tehdy ovšem vynechal vodárny a hlavně nespočet malých věžiček soukromých domů. Se stejným přístupem by podle informací Pražské informační služby dnes věží mělo být okolo 500. Když však započteme i nárožní věže pražských měšťanských domů a paláců, dojdeme k číslu…
U Bansethů: tam chodil Švejk
- foto: ubansethu.cz
Přesněji řečeno jeho duševní táta, Jaroslav Hašek. Nuselská restaurace u Bansethů v Praze 4 má více než stoletou tradici a slavný spisovatel skutečně patřil k jejím štamgastům.
Však tady má také dodnes vlastní stůl, jak praví místní „svědek skvělých řečnických improvizací i polštář pro alkoholem znavenou hlavu“. I když stůl pana Haška nejspíš ve skutečnosti nezažil, v Osudech dobrého vojáka Švejka je hospoda opravdu zmiňovaná, a to i se svým zakladatelem, panem Aloisem Bansethem. Tradiční plzeňská restaurace se staročeskou kuchyní dělá Aloisi Bansethovi čest dodnes, ať už domáckou atmosférou, vynikající péčí o čepovanou plzeňskou dvanáctku Prazdroj či výbornou domácí kuchyní za rozumné ceny, kterými vychází vstříc domácí klientele. Podívejte se, co U Bansethů vaří a jak to tam vypadá.
Pražské cukrárny: dobré a levné
Když mluvíme o zákuscích, nemáme na mysli rozpečené zmrazené croissanty nebo tukem odkapávající donuty – ty sice v Praze najdete také, ale opravdu mlsní Pražané se jim vyhýbají.
Vědí, kde najít cukrárny, jež dbají na čerstvost a kvalitu. Takové, co nabízejí zákusky s máslovými krémy, šlehačkou od opravdické krávy a vanilkou, nikoli umělým vanilinem, případně dorty, které mají v korpusu med od včelaře a jako zdobení pravý mandlový marcipán. Pár takových cukráren jsme pro vás v Praze vytipovali.
Zamkněte svou lásku na tisíc západů a klíč zahoďte do hluboké vody, aby vás už nikdy, nikdo a nic nemohlo rozdělit! Romantický zvyk se z Itálie rozšířil po celé Evropě a připomíná most Milvio, na kterém byl prý roku 269 umučen patron všech zamilovaných, sv. Valentýn.
Právě na něm provedli takový rituál milenci z románu Chci tě italského spisovatele Federika Moccia. Nebyli ovšem první, některé zámky na mostech přes Tiberu jsou mnohem starší. Někteří hledají kořeny tohoto zvyku dokonce už ve staré Číně, kde lidé zamykali do malých kovových krabiček své duše a klíč od nich házeli z útesu, aby zůstal navěky utopený v mlhách údolí pohoří Huangshan. Nebo snad stojí u kořenů rituálu romantické verše srbské básnířky Desanky Maksimovič? Ať už byl prvopočátek jakýkoli, výsledek je jasný: zamilovaní vandalové zatěžují zábradlí celého světa kovovými zámky, pro jejichž tíhou povoluje konstrukce, což přivádí k zuřivosti komunální úředníky…
Milujeme Prahu!
Je to tak – jsme rodilí Pražáci a máme své město rádi. Praha totiž není jen metropole nablýskaných hotelů a barů, kde Vás nepustí ani na práh bez zlaté kreditní karty, luxusních obchodů a předražených pivnic, ze kterých už dávno vyvanul opravdový duch města.
Tam my, Pražáci, nechodíme. Pro nás je Praha město s duší. Město tajemných pověstí a magické krásy, jehož ráz určily generace světových architektů. Srdce země, kde tekla po dlažbách krev bitev a poprav. Město obyčejných lidí, v jehož úzkých uličkách se žilo, milovalo, jedlo, pilo a obchodovalo – a žije, miluje, jí, pije i obchoduje dosud. A právě takovou Prahu Vám chceme ukázat: romantickou, pulzující, zasněnou a pohodovou.