Korunovační klenoty:
Už jen čtyři dny!
Meč patřil svatému Václavovi, koruna císaři Karlovi, žezlo a jablko nechal vyrobit Habsburk Ferdinand I. Rudý plášť s hermelínem oblékla i žena. A kříž možná obsahuje relikvie z Kristova ukřižování…
České korunovační klenoty tvoří soubor předmětů z různých dob, jedno však mají společné: starobylost, pohnutou historii, nesmírnou cenu a pohádkovou krásu. Hlavně jsou však symbolem státnosti a připomínkou slavných dějin národa. Jde o národní kulturní památku, významem hned druhou v pořadí po Pražském hradě. Tam jsou také bezpečně uloženy, v trezoru těžko přístupné Korunní komoře chrámu sv. Víta, do které vede jen úzké točité schodiště. Zbývá už jen sedm dnů, kdy je můžete shlédnout. Vystaveny budou v chrámu sv. Víta do soboty 21. ledna.
Poslední možnost
vidět Kruhy na vodě
Průzračná v bystřinách a horských jezerech, temná a zrádná v lesních tůních, líně plynoucí v širokých říčních zátočinách, zádumčivě odrážející nebesa hladinami rybníků, mámivě lákavá pod bledým svitem luny…
Není nic těžšího než zachytit prchavou hra světla a stínu na vodní hladině. Umělcům, kteří vystavují v Galerii Kooperativy se to podařilo. Výstava Kruhy na vodě bude v galerii Kooperativy ke shlédnutí ještě dva týdny. Pokud jste ji dosud neviděli, neváhejte. Určitě stojí za to.
Stověžatá…
Kolik má Praha vlastně věží?
Přídomkem „stověžatá“ který se tak dobře ujal, pravděpodobně obdařil Prahu před 200 lety rakouský historik Josef Hormayer. Kdeže ty dob jsou! Pražských věží je dnes daleko víc! A spousta z nich má zvony, které znějí při slavnostních příležitostech do daleka.
Na počátku 19. století se věže české metropole snažil spočítat Hormayerův současník, matematik Bernardo Bolzano, a došel k číslu 103. Už tehdy ovšem vynechal vodárny a hlavně nespočet malých věžiček soukromých domů. Se stejným přístupem by podle informací Pražské informační služby dnes věží mělo být okolo 500. Když však započteme i nárožní věže pražských měšťanských domů a paláců, dojdeme k číslu…
Národní muzeum
otevírá Okna do pravěku
Novou expozici Okna do pravěku otevřelo v listopadu Národní muzeum v Praze. Jde o největší výstavu věnovanou pravěku v ČR, která v čtyřech výstavních sálech nabídne na 2000 originálních exponátů zejména z oblasti paleontologie.
Poutavá expozice provede návštěvníky chronologicky od prvohor až po čtvrtohory. Děti určitě zaujmou animace, jež hravě vysvětlují složité procesy. Vstříc jim vyjdou také věrné napodobeniny reálných fosílií, na něž si budou moci sáhnout. Vrcholem expozice jsou potom modely v životní velikosti, ať už jde o mamuta s mládětem, jediného českého dinosaura Burianosaura augustai nebo šavlozubého tygra. Odborným garantem modelů je přední český paleoartista Jan Sovák, který mimo jiné spolupracoval na Spielbergově filmu Jurský park. Podívejte se, jak to na výstavě pravěku v Národnímu muzeum vypadá!
U Bansethů: tam chodil Švejk
- foto: ubansethu.cz
Přesněji řečeno jeho duševní táta, Jaroslav Hašek. Nuselská restaurace u Bansethů v Praze 4 má více než stoletou tradici a slavný spisovatel skutečně patřil k jejím štamgastům.
Však tady má také dodnes vlastní stůl, jak praví místní „svědek skvělých řečnických improvizací i polštář pro alkoholem znavenou hlavu“. I když stůl pana Haška nejspíš ve skutečnosti nezažil, v Osudech dobrého vojáka Švejka je hospoda opravdu zmiňovaná, a to i se svým zakladatelem, panem Aloisem Bansethem. Tradiční plzeňská restaurace se staročeskou kuchyní dělá Aloisi Bansethovi čest dodnes, ať už domáckou atmosférou, vynikající péčí o čepovanou plzeňskou dvanáctku Prazdroj či výbornou domácí kuchyní za rozumné ceny, kterými vychází vstříc domácí klientele. Podívejte se, co U Bansethů vaří a jak to tam vypadá.
Pražské cukrárny: dobré a levné
Když mluvíme o zákuscích, nemáme na mysli rozpečené zmrazené croissanty nebo tukem odkapávající donuty – ty sice v Praze najdete také, ale opravdu mlsní Pražané se jim vyhýbají.
Vědí, kde najít cukrárny, jež dbají na čerstvost a kvalitu. Takové, co nabízejí zákusky s máslovými krémy, šlehačkou od opravdické krávy a vanilkou, nikoli umělým vanilinem, případně dorty, které mají v korpusu med od včelaře a jako zdobení pravý mandlový marcipán. Pár takových cukráren jsme pro vás v Praze vytipovali.
Kam za vůní čerstvé kávy?
Káva… sladká jako život, hořká jako smrt, lahodná jako hřích. Poradíme vám, kde takovou koupíte.
Dobře připravit kávu, to je malý obřad. Musí být vždy čerstvě umletá do odpovídající hrubosti, nesmí být z tvrdé vody ani s přepálenou mléčnou pěnou… Je toho prostě spousta. Víme, kde mají tato pravidla v malíčku. Trubice a filtry svých kávovarů udržují čisté jako plíce novorozeného miminka, umí odhadnout teplotu, tlak, rosný bod i polohu Země vůči Slunci tak, aby byla káva chuťově plná, a s mléčnou pěnou přímo kouzlí. Vydejte se s námi za vůní kávy.
Báječné pražské atrakce pro děti
Závrať, příjemné šimrání v břiše, rychlý a neobvyklý pohyb. Pojďte se s dětmi vydat do zábavních center, kde si jde hrát po celý den.
Pozveme vás na Matějskou pouť. Jestlipak víte, co je na ní nového? Letos je tomu už 50 let, co se usídlila na Výstavišti. Oslaví to – jak jinak – spoustou zajímavých atrakcí a programů pro děti. A potom se vydáme do pražských zábavních center a parků, kde mohou děti pátrat v dobrodružných jeskyních, řádit na trampolínách a skluzavkách, vyzkoušet jízdu na motokáře nebo šplhání po želatinové sopce… Prostě si krásně užít dne. Už víte, kam o víkendu s dětmi vyrazíte?
Zamkněte si lásku na Čertovce!
Zamkněte svou lásku na tisíc západů a klíč zahoďte do hluboké vody, aby vás už nikdy, nikdo a nic nemohlo rozdělit! Romantický zvyk se z Itálie rozšířil po celé Evropě a připomíná most Milvio, na kterém byl prý roku 269 umučen patron všech zamilovaných, sv. Valentýn.
Právě na něm provedli takový rituál milenci z románu Chci tě italského spisovatele Federika Moccia. Nebyli ovšem první, některé zámky na mostech přes Tiberu jsou mnohem starší. Někteří hledají kořeny tohoto zvyku dokonce už ve staré Číně, kde lidé zamykali do malých kovových krabiček své duše a klíč od nich házeli z útesu, aby zůstal navěky utopený v mlhách údolí pohoří Huangshan. Nebo snad stojí u kořenů rituálu romantické verše srbské básnířky Desanky Maksimovič? Ať už byl prvopočátek jakýkoli, výsledek je jasný: zamilovaní vandalové zatěžují zábradlí celého světa kovovými zámky, pro jejichž tíhou povoluje konstrukce, což přivádí k zuřivosti komunální úředníky…
Milujeme Prahu!
Je to tak – jsme rodilí Pražáci a máme své město rádi. Praha totiž není jen metropole nablýskaných hotelů a barů, kde Vás nepustí ani na práh bez zlaté kreditní karty, luxusních obchodů a předražených pivnic, ze kterých už dávno vyvanul opravdový duch města.
Tam my, Pražáci, nechodíme. Pro nás je Praha město s duší. Město tajemných pověstí a magické krásy, jehož ráz určily generace světových architektů. Srdce země, kde tekla po dlažbách krev bitev a poprav. Město obyčejných lidí, v jehož úzkých uličkách se žilo, milovalo, jedlo, pilo a obchodovalo – a žije, miluje, jí, pije i obchoduje dosud. A právě takovou Prahu Vám chceme ukázat: romantickou, pulzující, zasněnou a pohodovou.