Praha: Katedrála sv. Víta – ukradené srdce země?

Katedrála sv. Víta – ukradené srdce země?

Pražský hrad, katedrála sv. Víta

Pražský hrad, katedrála sv. Víta
foto: Praha levně

Pražský hrad je pomyslným srdcem země. A to nejhlasitěji tepe v místech, kde se k nebi tyčí štíhlé věže katedrály svatého Víta.

Katedrála je místem korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Jsou v ní pohřbeni panovníci (Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV., Ferdinand I., Maxmilián II., Rudolf II.), pražští biskupové a arcibiskupové, slavní šlechtici a dokonce světci (Vít, Václav, Vojtěch, Zikmund, Jan Nepomucký). Zde, v korunní komoře přístupné jen ze svatováclavské kaple, bezpečně spočívají české korunovační klenoty, poklad nedocenitelné hodnoty.

Katedrála byla po staletí existence zasvěcena svatému Vítovi. V roce 1997 se však církev rozhodla rozšířit pojmenování o svaté Václava a Vojtěcha. Málokdo z Čechů a Moravanů však vzal tento krok  na vědomí. Ale zpět ke katedrále…

Na počátku byla rotunda

Na jejím místě původně stála rotunda, kterou prý založil patron české země, sv. Václav. Sem také bylo jeho tělo převezeno po zavraždění knížete ve Staré Boleslavi. Posléze k němu přibyly i ostatky sv. Vojtěcha. Okolnosti návrat tohoto mučedníka, druhého českého biskupa, byly poněkud hektické: byly kořistí ukradenou v Hnězdně na válečné výpravě českého knížete Břetislava I. do Polska. Původní rotundu poté nahradila bazilika. V roce 1060 ji začal stavět kníže Spytihněv II.  a našla v ní místo posledního spočinutí řada českých knížat, králů a císařů rodu Přemyslovců a Lucemburků. Pdkryté zbytky původních staveb můžete dodnes vidět na nádvoří u základů katedrály. Ve 14. století pak na místě baziliky začal růst velkorysá katedrála, jejíž monumentální dispozice odpovídala tehdejšímu postavení krále a císaře Karla IV.

Katedrála sv. Víta, interiér

foto: cs.wikimedia.org

Vznosné klenutí, duhové ticho a slavní mrví – to je interiér nejkrásnější české katedrály.

Podívejte se, jak to v ní vypadá!

Stavba trvala 585 let

Sv. Vít je trojlodní katedrála s příčnou lodí, triforiem, třemi hlavními věžemi a věncem kaplí. Vznikala v rozmezí let 1344–1929. Základní kámen položil tehdy již slepý král Jan Lucemburský. Stavbu zahájil francouzský architekt Matyáš z Arrasu. Stihl vystavět osm arkád vnitřního chóru a na ně navazující části ochozu včetně kaplí.

Po jeho smrti v roce 1356 převzal vedení stavby německý architekt Petr Parléř. Přepracoval původní plány, vystavěl chór katedrály, který překlenul tehdy neobvyklou síťovou žebrovou klenbou, kapli sv. Václava, již zaklenul do té doby neznámou klenbou hvězdicového vzoru, sakristii a velkou zvonovou věž, kterou jeho nástupci dovedli až do výše 55 metrů. Po smrti Karla IV. Parléř sice stále pokračoval v díle, ale nejslavnější doba českého království pomalu minula. Když dvacet let po císaři zemřel i jeho architekt, zatloukli staveniště stěnou z prken a fragment chrámu uzavřeli zdí. Katedrála zůstala na dalších pět set let torzem.

Za Jagellonců se ve stavbě moc nepokračovalo. Požár Pražského hradu v roce 1541 zničil severní věž a rozestavěnou loď katedrály. O byla pouze jižní věž a později přibyla královská oratoř, západní kruchta a měděná barokní helmice věže, kde jsou zavěšeny zvony.

Obnova chrámu započala až v roce 1844. Podle projektu Josefa Krannera a Josefa Mockera byla až na přelomu 19. a 20. století dostavěna západní část lodi a průčelí se dvěma osmdesátimetrovými věžemi. Katedrála byla dokončena a slavnostně otevřena v září 1929, u příležitosti tisíciletí zavraždění patrona české země, svatého Václava.

V novogotickém hlavním oltáři katedrály jsou umístěny relikvie svatých Vojtěcha, Víta, Václava, Ludmily, Prokopa, Cyrila a Metoděje. Kromě korunovačních klenotů patří mezi nejvýznamnější památky v interiéru katedrály patří meč sv. Václava, Krucifix, dílo Mistra týnského Ukřižování (1320-30), socha sv. Václava od Petra Parléře (1373), obraz Petra Brandla Křest Páně, bronzová socha kardinála Bedřicha Schwarzenberga od J. V. Myslbeka, oltář s Krucifixem od F. Bílka (1899) a nádherná vitrážová okna navržená Maxem Švabinským, Alfonsem Muchou, Karlem Svolinským a Cyrilem Boudou.

Císařovo, nebo papežovo?

Katedrála, sv. Víta, relikvie

Relikvie v katedrále
foto: commons.wikimedia.org

Hluboce věřící Karel byl vášnivým sběratelem ostatků svatých. Za jeho vlády přibyl k hrobům českých světců a zemských patronů Víta, Václava a Vojtěcha také hrob sv. Zikmunda, jehož ostatky dal císař přenést do Prahy.

V osobě výjimečného panovníka se snoubila pozemská vláda s boží, osobní náboženské zanícení s oslavou vladařského domu Lucemburků a staré dynastie Přemyslovců, z níž slavný panovník po matce vzešel. Proto také Karel IV. určil katedrálu za místo uložení korunovačních klenotů. Česká královská koruna spočívala přímo na lebce sv. Václava, odkud byla snímána jen při korunovaci. I samotná koruna v sobě slučuje moc světskou a církevní: dominuje jí křížek s trnem z Kristovy koruny.

Proč jsou Češi neznabozi?

Ve středověkém pojetí práva nepatřila katedrála církvi ani státu. Měla v podstatě statut samostatné právnické osoby, kterou církev pouze spravovala. Největší z českých panovníků nemusel řešit zásadní otázku: „Je to císařovo, nebo papežovo?“, neboť jako vynikající stratég a hluboce věřící člověk ve své osobě slučoval obojí. To se však nedá říci ani o jeho následovnících na světském trůnu, ani o církevních hodnostářích, kteří vlastním špatným příkladem rozhlodali v následujících staletích víru Čechů v boha.

Někde tady tkví i kořeny ostudného sporu, který se rozhořel mezi státem a církví po sametové revoluci. Církev tehdy vznesla nárok na katedrálu a několik dalších staveb v prostoru Pražského hradu, jejichž hodnota je v podstatě nevyčíslitelná. Soudy všech instancí se přebíjely sedmnáct let, než Nejvyšší soud v roce 2009 potvrdil: chrám jako symbol všech Čechů patří státu. Spor byl definitivně ukončen o rok později dohodou mezi pražským arcibiskupem a prezidentem, kdy obě strany vyjádřily svou vůli neplýtvat penězi daňových poplatníků v dalších soudních procesech. V nedávné době byl však nešťastným soudním precedentem a následným briskním vyjádřením církevních hodnostářů znovu rozdmýchán.

Naše tipy

  • Hrobka českých králů je v současné době z technických důvodů uzavřena.
  • Pokud jste nezakoupili malý či velký prohlídkový okruh, můžete vstoupit zdarma do předsálí katedrály. Před třetí kaplí Novou arcibiskupskou je pak kontrola vstupenek na průvodcované okruhy.
  • Návštěvy církevních osob, poutníků a věřících zpoplatněny nejsou. Jste-li tedy věřící, pustí vás do celé katedrály zdarma, a dokonce vám ukážou speciální kapli, kde se můžete pomodlit.
  • V průběhu církevních obřadů není možná prohlídka chrámu.

zdroj: cs.wikipedia.org, katedralasvatehovita.cz

Víte, že církev chce od Národní galerie vrátit také – nejen – vyšebrodský oltář? Přečtěte si o tom víc.

Žádné komentáře »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS (komentáře k příspěvku)

Napsat komentář